přemýšlím
o hrdých koních za plotem
jak jim tuhnou hřívy
v tomhle mrazivém ránu
jen letmo prolétnou mlhou
když opatrně nevozí na hřbetech
smějící se děti
přemýšlím
o tváři podzimu
ve které pihy už nenaskáčou
a každé ráno jí při krášlení
padá na trávu zbytek jinovatky
jak je bledá a krásná
nepolíbená
poznáním
přemýšlím
o lidech
vídám je
v mihotavých záblescích
sebe sama
choulostiví a zranitelní
brání se
svraštělým obočím
bojí se pronikání
přemýšlím
o soucitu
cítím ho čím dál víc
vídám čím dál míň
zatímco svět kolem nás
ve strnulé křeči
rozhazuje lidské duše
na všechny strany
přemýšlím
o poznání
chvějivé vzrušení
z něčeho neznámého
jako vždy je s ním i nejistota
a sebevražedně popichuje toho ďáblíka
co našeptává
„zbav se jí!“
přemýšlím
o strachu
který je hmatatelnější
začíná se zhmotňovat
a dostává podobu lidí
v jádru stejných jako já
jsem i já strach?
chci jím být?
Lukáš Antoš
aarnie07@gmail.com
středa 4. listopadu 2015
úterý 2. září 2014
Náruč podzimu
v lesích se hřiby dmou svou pýchou
stařenám rostou dlouhé vlasy
pýchavky blednou závistí
šumí mechy…
opilí sudí míjí lichou
když ve větru tresty zasviští
tiché vzdechy…
rozdávám sny, jen za korálek
nitku ukrývám v srdci mém
vleču cesty…
málo je blízkých, méně dálek
co by nás táhly podzimem
s věrozvěsty…
dlouhá je noc a delší snění
jen paprsek krátí cestu k nám
a ručičky, co dřív v zapomnění
tikaly blahem, neslýchám
slavík dál marně válčí s vránou
a slepice snáší papuče
to časy se mění v nepočasí
a zdraví nás, nám na uvítanou
rozpřáhly chladné náruče
větře, ty marný snílku z poutí
nech úsměv na rtech spočinouti
pak zavři ho klidně do sta cel
podzime, jak žít? kdo to zjistí?
kroky ti těžknou, bloudíš v listí
řekni, cos v létě poztrácel?
sobota 24. srpna 2013
Palm Beach
Palmovka
slyším rozvrzané knihovny
se spoustou tajných vchodů
zaplavená ztrátami
bez nálezů
Vltava
v podnájmu Chárona
s lodí se každou noc ztrácí
u Libeňského ostrova
tam žebrá o zlaťáky
asi ho někdo převezl
a nechal na špatné straně
Ulice
stíny jsou delší
tak v nich hledáme ambice
a nacházíme aroganci
Noci
srpek měsíce
srká
z našich životů
a plní se
my nemůžeme spát
Café Metro
vlak sestavený z rybích koster
plněný lascivními celebritami
které jsou PRIMA...
Cafe Decada
dekadentní závěr prokletých nocí
a jen básník takového formátu
objedná poslední lahev Whisky
aby zjistil
že ani po ní se líp neusíná
Palmovka
z mého okna
výhled do zeleně
do jediného kousku téhle vyprahlé Prahy
tady by mohly růst palmy
ale nerostou...
Samota
otevřená láhev Cabernet Sauvignon Casa Real ročník 1999
už léta...
holka krev, pot a Savo
za sobotních rán
Večeře
zní Simple Man
rybí prsty mají varhánky
templář
modrý
Portugal
simple man
se simple večeří
a složitou vizí
která jedině tady má a postrádá smysl
Palmovka
perla v prasečím žaludku
a dnes ji chci lovit sám
i kdybys, Palmovko, olízla rty,
v koutcích ti navždy zůstanou
stopy po hořké čokoládě...
slyším rozvrzané knihovny
se spoustou tajných vchodů
zaplavená ztrátami
bez nálezů
Vltava
v podnájmu Chárona
s lodí se každou noc ztrácí
u Libeňského ostrova
tam žebrá o zlaťáky
asi ho někdo převezl
a nechal na špatné straně
Ulice
stíny jsou delší
tak v nich hledáme ambice
a nacházíme aroganci
Noci
srpek měsíce
srká
z našich životů
a plní se
my nemůžeme spát
Café Metro
vlak sestavený z rybích koster
plněný lascivními celebritami
které jsou PRIMA...
Cafe Decada
dekadentní závěr prokletých nocí
a jen básník takového formátu
objedná poslední lahev Whisky
aby zjistil
že ani po ní se líp neusíná
Palmovka
z mého okna
výhled do zeleně
do jediného kousku téhle vyprahlé Prahy
tady by mohly růst palmy
ale nerostou...
Samota
otevřená láhev Cabernet Sauvignon Casa Real ročník 1999
už léta...
holka krev, pot a Savo
za sobotních rán
Večeře
zní Simple Man
rybí prsty mají varhánky
templář
modrý
Portugal
simple man
se simple večeří
a složitou vizí
která jedině tady má a postrádá smysl
Palmovka
perla v prasečím žaludku
a dnes ji chci lovit sám
i kdybys, Palmovko, olízla rty,
v koutcích ti navždy zůstanou
stopy po hořké čokoládě...
Podzimní rock'n'rolly
duše se v barvách snáší dolů
a kůra chladem praská
to zní
intro podzimních rock'n'rollů
v něm kytarová láska
až popraská každá struna času
my zůstaneme
zšedivělí
a dojde nám
že v nás tu zely
zpěvníky
co z nich noty
časem tupě odkráčely
v kaňkovité samoty
a kůra chladem praská
to zní
intro podzimních rock'n'rollů
v něm kytarová láska
až popraská každá struna času
my zůstaneme
zšedivělí
a dojde nám
že v nás tu zely
zpěvníky
co z nich noty
časem tupě odkráčely
v kaňkovité samoty
čtvrtek 4. dubna 2013
pondělí 18. března 2013
Almanach milování
lásko
máš výraz duhy
a hbitost střel
zvláštní hloubku má tvé pohrdání
tvou sbírku citů
co byla k mání
jsem pod tvé nohy rozprostřel
jako mé myšlenky na tebe
stejně tak se derou z moře
ty touhy pobřežní
lehkými poryvy
si hladí vlny
a dráždí písky
i kámen rozněžní
slyšíš ty
tiché výkřiky?
...
možná si Sirény kryjí ústa
chtějí chvíli mlčet
chtějí slyšet svá srdce tlouct
ten zvuk se nadýmá
a stoupá
v mořských vzducholodích
plaší tvou blízkost...
ty dál
mi tepeš ve spáncích
vzpomínko z blankytů
zastřená v červáncích
tu tvou marnivost
bych tak výjimečně
nechtěl svlékat
proudíš mnou
nekončící hejno rejnoků
jak nadpřirozená se zdáš
mé vlnění
v sobě nevnímáš
to plyne můj žal
a soucit můj
zpátky do doků
tam v otrockých řetězech
poutám myšlenky
kotvím touhy
a řežu se do perutí
...
na podzim života
opadá hloubka slov
a zbarví se každodennost
jen do tvých nachů
dál myslím na tebe
byť jsem již v prachu
jako každý
kdo tě přečíst směl
i já jsem
život zapomněl
v tajném almanachu
máš výraz duhy
a hbitost střel
zvláštní hloubku má tvé pohrdání
tvou sbírku citů
co byla k mání
jsem pod tvé nohy rozprostřel
jako mé myšlenky na tebe
stejně tak se derou z moře
ty touhy pobřežní
lehkými poryvy
si hladí vlny
a dráždí písky
i kámen rozněžní
slyšíš ty
tiché výkřiky?
...
možná si Sirény kryjí ústa
chtějí chvíli mlčet
chtějí slyšet svá srdce tlouct
ten zvuk se nadýmá
a stoupá
v mořských vzducholodích
plaší tvou blízkost...
ty dál
mi tepeš ve spáncích
vzpomínko z blankytů
zastřená v červáncích
tu tvou marnivost
bych tak výjimečně
nechtěl svlékat
proudíš mnou
nekončící hejno rejnoků
jak nadpřirozená se zdáš
mé vlnění
v sobě nevnímáš
to plyne můj žal
a soucit můj
zpátky do doků
tam v otrockých řetězech
poutám myšlenky
kotvím touhy
a řežu se do perutí
...
na podzim života
opadá hloubka slov
a zbarví se každodennost
jen do tvých nachů
dál myslím na tebe
byť jsem již v prachu
jako každý
kdo tě přečíst směl
i já jsem
život zapomněl
v tajném almanachu
sobota 9. března 2013
Soukromá lahev
Můj první panák z lásky
život začíná
čas je svěží
všechno má smysl
svět chutná
voníš
pomohlas mi
postavilas mě na nohy
Druhej panák z lásky
začínám to chápat
jsem zamilovanej
mám hlad a nemůžu jíst
chci tě líbat
stydím se
Třetí panák z lásky
začínám chápat tebe
chutnáš mi
konečně se necejtím tak sám
myslím to s tebou vážně
Čtvrtej panák z lásky
miluju tě
Pátej panák z lásky
jsi moje první
myslím to s tebou vážně
Šestej panák z lásky
přestávám ti rozumět
ale pořád mi na tobě záleží
chtělo by to citrón
Sedmej panák z lásky
mám tě rád
ale nemusíš tu bejt furt se mnou
Osmej panák z lásky
kam jdeš?
vrať se!
neopouštěj mě!
Devátej panák z lásky
tak si klidně jdi!
jseš trpká
vsadím se, že nejsem jedinej
tvůj jedinej
kdo je ten další?
že mě miluješ?
Desátej panák z lásky
dostal jsem tě
ležíš tu se mnou
už se nikdy nezbavíš mý vůně
ani já tvý
Jedenáctej panák z lásky
jsi stejná jako všechny ostatní
Dvanáctej panák z lásky
Třináctej panák z lásky
co tady ještě děláš?
nenávidím tě!
zkazilas mi život!
tohle je naše poslední chvilka
věnuju ti jí
abys nikdy nezapomněla
jaký to je
bejt nikdo!
už tě nechci ani vidět!
nikdy jsem tě nemiloval!
sbohem!!!
Poslední panák z nenávisti
První panák z lístosti
život začíná
čas je svěží
všechno má smysl
svět chutná
voníš
pomohlas mi
postavilas mě na nohy
Druhej panák z lásky
začínám to chápat
jsem zamilovanej
mám hlad a nemůžu jíst
chci tě líbat
stydím se
Třetí panák z lásky
začínám chápat tebe
chutnáš mi
konečně se necejtím tak sám
myslím to s tebou vážně
Čtvrtej panák z lásky
miluju tě
Pátej panák z lásky
jsi moje první
myslím to s tebou vážně
Šestej panák z lásky
přestávám ti rozumět
ale pořád mi na tobě záleží
chtělo by to citrón
Sedmej panák z lásky
mám tě rád
ale nemusíš tu bejt furt se mnou
Osmej panák z lásky
kam jdeš?
vrať se!
neopouštěj mě!
Devátej panák z lásky
tak si klidně jdi!
jseš trpká
vsadím se, že nejsem jedinej
tvůj jedinej
kdo je ten další?
že mě miluješ?
Desátej panák z lásky
dostal jsem tě
ležíš tu se mnou
už se nikdy nezbavíš mý vůně
ani já tvý
Jedenáctej panák z lásky
jsi stejná jako všechny ostatní
Dvanáctej panák z lásky
Třináctej panák z lásky
co tady ještě děláš?
nenávidím tě!
zkazilas mi život!
tohle je naše poslední chvilka
věnuju ti jí
abys nikdy nezapomněla
jaký to je
bejt nikdo!
už tě nechci ani vidět!
nikdy jsem tě nemiloval!
sbohem!!!
Poslední panák z nenávisti
První panák z lístosti
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)