středa 9. června 2010

Harukiho mezisvět

co mi tu chybí, v mezisvětu?
a kam se poděl tuhý mráz?
přikládá včelí vůni k létu
a v muškáty mění zimostráz.

myši si kladou pasti v mracích
a tulipán eksém stírá tmou,
když v noci dřímá na bodlácích
opilec s lahví bezednou.

z větvoví ven se nitky vinou,
do korun po nich šplhá stín,
zatímco slunce s mandolínou
přivádí k pláči parafín.

chutná mi meloun s četnou pihou,
snad i ten žlutý sousední,
neméně tak svět Harukiho,
čím dál tím trpčí v soustech dní.

čtvrtek 27. května 2010

Sigur Rós - Glósóli

https://www.youtube.com/watch?v=Bz8iEJeh26E

Rybniční

Holčičí nevinnost zamčená v ženském těle,
za uchem ční trs třešní, rty válí mokrou trávu,
s výskotem rozkošným si místo v mechu stele,
když kapka rosy klouže za tričko bez rukávu.

Kadeře vlají neznámem a studánka si šeptá.

Hladina začeří se, klíč v prstech kontrabasů,
za zdí se slunce mlčky zachumlá pod peřiny,
tvůj vílí taneček nám čechrá ve stromech krásu,
den padá vysílením, uléhá na vavříny.

Kadeře vlají neznámem a studánka si šeptá.

Noční klid hladí vrásky, jen tiché zmínky času
a smrti leskne se pot proudící po rubáši.

Ruce mé motají se ve změti bílých hřív,
tvé vlasy nenahmatám, koně se mírně plaší
a já se s tebou divím, tak jako nikdy dřív.

pondělí 22. února 2010

Výjev z pekla

Šachová partie plná pýchy a zlosti,
pyšný aligátor versus kobylka vzteklá,
vroucí krev kolem čpí, vyvřívá z jater pekla,
tříští se o stůl z masa, obrázek sytosti.

Dva svižné tahy koněm, cválají kacíři,
satan si brousí nehty, do kotle hází rmen,
tam právě ten z těch hráčů spoutaný zamíří,
kdo skončí v královské hře na hlavu poražen.

Jeden z nich smí dál v nebi trofeje získávat,
na škváru v pekle shoří, kdo tu dostává mat,
krokodýl vypíná hruď, kobylka chytá hmyz.

V omamné vůni rmenu hra skončila patem,
pak vyhrál rohatej boj, spoléhal na remis,
teď jinam ryje touhu s barvami a dlátem.

úterý 16. února 2010

Večerní obrazy

Mou jezerní hladinu pokryl svalnatý stín,
jen oči světlušek hrají si s medvědicí,
vítr si brnká sólo, skrz hrdla kapradin
ta píseň probouzí kolouchy v lese spící
a z lampy vyškrábal se ospalý Aladin.

Snad veslem poranil jsem hladinu ve spánku
že s křivým úsměvem vlní se ke břehu
a vybízí tichým "šplouch" potápky do střehu,
noc právě vysmívá se stydlivým červánkům,

to slunce opilo se silným červeným vínem,
tvůj obraz mizí mi a zakrývá se v jiném,
snad ráno stíny zaspí a slunce vystřízliví.

Zatím si vzlétnu s ptáky, potopím k rybám blíž,
vyřežu píšťalku svou a z načechrané jívy
zapískám noci vale, ránem mne probudíš

neděle 10. ledna 2010

Když se setmí

když
zasklívá rámy noc
svou temnou polovinou
a život
nám prodchne svojí černí
bez hlesu
bere daň
za slunce plavé dary

když
zabliká skrze okno
automat nevýherní
a dech těžkne opilcům
tak jako nohy

když
poslední plamínek
vdechne cigareta
a skřítci se stávají
ve stínech nadprůměrní

když
každý kmet
hltá písmo
lidé se přou
o lásku
a netuší
jak být věrní

já procitám...