co mi tu chybí, v mezisvětu?
a kam se poděl tuhý mráz?
přikládá včelí vůni k létu
a v muškáty mění zimostráz.
myši si kladou pasti v mracích
a tulipán eksém stírá tmou,
když v noci dřímá na bodlácích
opilec s lahví bezednou.
z větvoví ven se nitky vinou,
do korun po nich šplhá stín,
zatímco slunce s mandolínou
přivádí k pláči parafín.
chutná mi meloun s četnou pihou,
snad i ten žlutý sousední,
neméně tak svět Harukiho,
čím dál tím trpčí v soustech dní.
středa 9. června 2010
čtvrtek 27. května 2010
Rybniční
Holčičí nevinnost zamčená v ženském těle,
za uchem ční trs třešní, rty válí mokrou trávu,
s výskotem rozkošným si místo v mechu stele,
když kapka rosy klouže za tričko bez rukávu.
Kadeře vlají neznámem a studánka si šeptá.
Hladina začeří se, klíč v prstech kontrabasů,
za zdí se slunce mlčky zachumlá pod peřiny,
tvůj vílí taneček nám čechrá ve stromech krásu,
den padá vysílením, uléhá na vavříny.
Kadeře vlají neznámem a studánka si šeptá.
Noční klid hladí vrásky, jen tiché zmínky času
a smrti leskne se pot proudící po rubáši.
Ruce mé motají se ve změti bílých hřív,
tvé vlasy nenahmatám, koně se mírně plaší
a já se s tebou divím, tak jako nikdy dřív.
za uchem ční trs třešní, rty válí mokrou trávu,
s výskotem rozkošným si místo v mechu stele,
když kapka rosy klouže za tričko bez rukávu.
Kadeře vlají neznámem a studánka si šeptá.
Hladina začeří se, klíč v prstech kontrabasů,
za zdí se slunce mlčky zachumlá pod peřiny,
tvůj vílí taneček nám čechrá ve stromech krásu,
den padá vysílením, uléhá na vavříny.
Kadeře vlají neznámem a studánka si šeptá.
Noční klid hladí vrásky, jen tiché zmínky času
a smrti leskne se pot proudící po rubáši.
Ruce mé motají se ve změti bílých hřív,
tvé vlasy nenahmatám, koně se mírně plaší
a já se s tebou divím, tak jako nikdy dřív.
pondělí 22. února 2010
Výjev z pekla
Šachová partie plná pýchy a zlosti,
pyšný aligátor versus kobylka vzteklá,
vroucí krev kolem čpí, vyvřívá z jater pekla,
tříští se o stůl z masa, obrázek sytosti.
Dva svižné tahy koněm, cválají kacíři,
satan si brousí nehty, do kotle hází rmen,
tam právě ten z těch hráčů spoutaný zamíří,
kdo skončí v královské hře na hlavu poražen.
Jeden z nich smí dál v nebi trofeje získávat,
na škváru v pekle shoří, kdo tu dostává mat,
krokodýl vypíná hruď, kobylka chytá hmyz.
V omamné vůni rmenu hra skončila patem,
pak vyhrál rohatej boj, spoléhal na remis,
teď jinam ryje touhu s barvami a dlátem.
vroucí krev kolem čpí, vyvřívá z jater pekla,
tříští se o stůl z masa, obrázek sytosti.
Dva svižné tahy koněm, cválají kacíři,
satan si brousí nehty, do kotle hází rmen,
tam právě ten z těch hráčů spoutaný zamíří,
kdo skončí v královské hře na hlavu poražen.
Jeden z nich smí dál v nebi trofeje získávat,
na škváru v pekle shoří, kdo tu dostává mat,
krokodýl vypíná hruď, kobylka chytá hmyz.
V omamné vůni rmenu hra skončila patem,
pak vyhrál rohatej boj, spoléhal na remis,
teď jinam ryje touhu s barvami a dlátem.
úterý 16. února 2010
Večerní obrazy
Mou jezerní hladinu pokryl svalnatý stín,
jen oči světlušek hrají si s medvědicí,
vítr si brnká sólo, skrz hrdla kapradin
ta píseň probouzí kolouchy v lese spící
a z lampy vyškrábal se ospalý Aladin.
Snad veslem poranil jsem hladinu ve spánku
že s křivým úsměvem vlní se ke břehu
a vybízí tichým "šplouch" potápky do střehu,
noc právě vysmívá se stydlivým červánkům,
to slunce opilo se silným červeným vínem,
tvůj obraz mizí mi a zakrývá se v jiném,
snad ráno stíny zaspí a slunce vystřízliví.
Zatím si vzlétnu s ptáky, potopím k rybám blíž,
vyřežu píšťalku svou a z načechrané jívy
zapískám noci vale, ránem mne probudíš
jen oči světlušek hrají si s medvědicí,
vítr si brnká sólo, skrz hrdla kapradin
ta píseň probouzí kolouchy v lese spící
a z lampy vyškrábal se ospalý Aladin.
Snad veslem poranil jsem hladinu ve spánku
že s křivým úsměvem vlní se ke břehu
a vybízí tichým "šplouch" potápky do střehu,
noc právě vysmívá se stydlivým červánkům,
to slunce opilo se silným červeným vínem,
tvůj obraz mizí mi a zakrývá se v jiném,
snad ráno stíny zaspí a slunce vystřízliví.
Zatím si vzlétnu s ptáky, potopím k rybám blíž,
vyřežu píšťalku svou a z načechrané jívy
zapískám noci vale, ránem mne probudíš
neděle 10. ledna 2010
Když se setmí
když
zasklívá rámy noc
svou temnou polovinou
a život
nám prodchne svojí černí
bez hlesu
bere daň
za slunce plavé dary
když
zabliká skrze okno
automat nevýherní
a dech těžkne opilcům
tak jako nohy
když
poslední plamínek
vdechne cigareta
a skřítci se stávají
ve stínech nadprůměrní
když
každý kmet
hltá písmo
lidé se přou
o lásku
a netuší
jak být věrní
já procitám...
zasklívá rámy noc
svou temnou polovinou
a život
nám prodchne svojí černí
bez hlesu
bere daň
za slunce plavé dary
když
zabliká skrze okno
automat nevýherní
a dech těžkne opilcům
tak jako nohy
když
poslední plamínek
vdechne cigareta
a skřítci se stávají
ve stínech nadprůměrní
když
každý kmet
hltá písmo
lidé se přou
o lásku
a netuší
jak být věrní
já procitám...
čtvrtek 7. ledna 2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)