Vězeň v davu

Potupné je být vězněn a milovat orly snědé,
milovat vlasy hebké a s nimi oči lesklé,
tak skončí hrdina, když poslouchá prst, jenž vede
ostatní k tváři vstřícné, co se jen shlíží ve skle
a s vlnou štěstí dál než ke smutku nedojede.

S lidmi, co letí světem slepí jak netopýři
a kasají rukávy své na způsob velkých pánů,
není dnes radno létat, kolem nich supi víří
a rozsápou mocné prsty i jejich karavanu,
zbytek pak pojde trýzní svázaný na pranýři.

Nick Cave And Kylie Minogue - Where The Wild Roses Grow

https://www.youtube.com/watch?v=lDpnjE1LUvE

Úhyn květin

Gerbery i orchideje,
tulipány, růže plané,
když vám z nitra vášeň plane,
přemýšlím, co s láskou, kde je?

Milovat jsou skvostné rýmy
a květina je rýmu král,
však vonný květ by špatně zrál
uprostřed té stinné zimy.

Ti nad námi

Hrabě, zaplňte má ústa kusem žrádla!
Šéfe, smím se vrátit domů? Už mám padla.
Lorde, omluvte mou nedochvilnost, prosím.
Krásko, dej mi, na co jsou zrcadla?

Vrchní, ještě pivo do sklenice,
bože, hřešils, shoří i tvá svíce,
hvězdo mých očí, spáso mých tužeb,
krásko, dej mi, ty divoško, ty lvice!

Králi, sídlíš v loži neustlaném,
slunce, zapadáš s večerem a vycházíš s ránem,
anděli z nebe, spadlas mi do klína,
krásko, dej mi, ať jsem sám svým pánem.

Šejku, tvůj harém je ozdravná kůra,
vůdče, braň nás, ať pryč je noční můra,
Spasitelko, našlas mé jmění zatracené,
krásko, dej mi, dej mi toho bura.

Štamgast

Proměna kostí v prach na trůnu ze dřeva,
slaďoučká chuť piva, cukrová poleva,
emoce s razancí k ostatním prosévá,
nevidí, neslyší doprava, doleva.

Zvrácená strana snů s pomocí žlutých skel,
samota člověka, který víc neuspěl,
horečná výřečnost chuti a zvadlých těl,
samota člověka spálená na popel.

Svoboda svázaná v zkroucené drzosti,
naučná morálka vznesená od hostí,
věrnost slov vyňatých z úst lidských bytostí,
štamgast - ten samotář s grácií v lenosti.

N.V.Ú. - Bastarde

https://www.youtube.com/watch?v=69jHFyfVTMA

Notorik

Notorická duše hýří za lok chlastu,
mozek nevstřebává zařazení v kastu,
žaludek se krčí, tlačí stěny břišní,
medovinou léčen z meruněk a z višní.

Oči zalepené, prožitek mu chudne,
podlité od noci probdělé a nudné,
nohy ztrouchnivělé neunesou váhu,
po rovné silnici bloudí jak po svahu.

Ruce oslabené, pumpují v nich žíly,
sají z flašky vína, promile se vpily,
játra tvrdá tlačí, tíží pocit lehka,
duše notorická - provlhlá a křehká.

Na smrtelné posteli

Nech mě jen jedinkrát,
nech mě se nadechnout,
než odtud odejdu s ránou v páteři.

Stojím tu u tvých vrat,
nesmím se ani hnout,
jsem jak pták bezradný, bez křídel, bez peří.

Ty jsi smrt a já tě žádám,
nech mě ještě pohrát s rosou,
nech mě nasát čerstvý vánek,
než mi utneš hlavu kosou.

Na rybách

Malý chlapec vyšel k řece,
v ruce proutek, žížaly, pak
krmení, to hlavní přece
je, že ryba sytí rypák,
jenž sytí chlapce, vyndán z pece.