Vězeň v davu

Potupné je být vězněn a milovat orly snědé,
milovat vlasy hebké a s nimi oči lesklé,
tak skončí hrdina, když poslouchá prst, jenž vede
ostatní k tváři vstřícné, co se jen shlíží ve skle
a s vlnou štěstí dál než ke smutku nedojede.

S lidmi, co letí světem slepí jak netopýři
a kasají rukávy své na způsob velkých pánů,
není dnes radno létat, kolem nich supi víří
a rozsápou mocné prsty i jejich karavanu,
zbytek pak pojde trýzní svázaný na pranýři.