Svíce hoří, prostřený stůl,
hospodyňka úctu sklízí,
za dveřmi skřet, v ruce hůl,
prožívá tam menší krizi.
Sliny kapou z vpadlých úst,
napětí a nuda roste,
asi bude zase půst,
opět chybí zvaní hosté.
Hospodyňka tře si dlaně,
dávno již odbyla pátá,
poslední večeře páně
zase zbyde pro zvířata.
Dlaň na klice od mosazi,
na hosty čeká i skřet,
nikdo ale nepřichází,
nikdo nejde večeřet.
Žádné komentáře:
Okomentovat