Závislost

Plastická panenka svíjí se v křeči,
rodiče v záplavě neslušné řeči,
nevšímají si těch hlasitých vzlyků,
nezbývá panence, než jet na piku.

Dnes už si říká ztracená slečna,
s bolestí v žaludku, jež je neskutečná,
jede na káčku, háčku i piku,
nespočet dávek a pohlavních styků.

Proklíná světáky, rodiče, druhy,
ruce má protkané, pod očima kruhy,
zarudlé zorničky, zbytku se jeví
jak žena bez peněz s pověstí děvy.

Bledá a zsinalá tvář němě zírá
na noční oblohu - souhvězdí štíra,
přemýšlí o tom, co zkazilo se,
slzičky na tvářích a prášek v nose.

Noc je tak krásná a tajemná doba,
pojď štíre, do rána zmizíme oba,
zmizí hlad, žízeň a bolesti břicha,
já přijdu za tebou do Království ticha.