Životní pouť

Vzal mílové boty, na záda krosny,
šel zatemnit mozek všem, co žijí pro sny,
tik, tak, tik, tak, čas je neúprosný.
Hodiny - mění nás a barví oblohu.

Průvodci životem v budoucnu nezdárném,
odolné vůči dnům, z nás každý zestárne,
po čase zrodí se umění výtvarné,
šlépěje - obálky vsunuté pod nohu.

Na stromě dětičky, pod ním jen syrota,
na jaře, na podzim - veselí, dřímota,
barvami najednou celý svět zamotá
listí - snáší se poselství od bohů.

V hodinách zračí se záhadná minulost,
po stopách cizích jdem za lepším, než je dost,
listí nám za pár let zasype sluch i zrak.
A MY?
Putujem životem a čekáme na zázrak.