Na rozloučenou

Na prázdném jevišti po divadle
a v místech, kde cit burácí,
mne poranila puška lovce.

Teď v krůpěji z oka spadlé
mi srdce prudce krvácí
a další stéká po rohovce,
než se tiše jako pěna,
s jemným, lehkým žbluňknutím
propadne k tobě do ztracena.

Zas spatřím zbytek za tvým trikem,
kam spadala tvoje srdce
a jako anděl s notorikem
splynem spolu - muž a žena.

Teď přestaň mávat kapesníkem.