Vlastenectví

Za Lípou srdčitou naslouchám tlukotu

jejího srdce, co má radost z žití,

to píseň je mého snu a myšlenka pro notu,
co vyhrává nočním lvům, pak chytá je do svých sítí
a zaniká ve slastném, zurčivém hukotu.

Ten potůček smyje žal z propadlých lícních kostí
a utuží svěžest, která člověka vymaní
z otupělého žasu a touze po všednosti,
z ducha, co bojoval za násilí, hřímání
a z myšlenek vrásčitých za nocí v opilosti.

Naslouchá mu i vláda zvířat a jejich píle
žene nás kupředu po vzoru svého ducha,
no tak je následujme, než zrezne zub času v pile,
neb chvástat se bez hrdinů, to je věc jednoduchá,
Čechy mé srdceryvné, Čechy mé přiopilé.